Když chcete motivovat lidi, nespoléháte se na logiku nebo rozum. Ne, to co potřebujete je symbol. Slogan, vlajka, tvář hrdiny, kterou si můžete dát na tričko.
Takže co dělat, když skutečný svět nenabízí nic, za čím by se lidi hnali? Prostě si to vymyslete.
#4. Guy Fawkes
Nepochopili to: anarchisté, 4Chan
Navzdory snaze anarchistů udržet se pohromadě dostatečně dlouho na to aby dokázali nějak smysluplně vystoupit proti svým ideologickým nepřátelům (demokracie, kapitalismus, komunismus a moderování Internetových fór), mají několik významných znaků a symbolů společných. Jeden z předních symbolů neanglický revolucionář ze 17. Století, Guy Fawkes, který se proslavil svým pokusem vyhodit do povětří Parlament s cílem destabilizovat Britskou vládu.
Nejlépe nerozpoznatelné v porovnání s populární kulturní katastrofou V jako Vendeta, ve které se jeden týpek obléká jako Fawkes a svrhává ďábelskou antiutopistickou teokracii. V nedávné době se Fawkes také stal symbolem odporu „internetových teenagerů“ proti scientologii.
Zatímco anarchisté měli pravdu v tom, že Fawkes byl jediný kdo, kdy vstoupil do Parlamentu s upřímnými úmysly, zapomněli, jaké ty úmysly byly. Fawkes se nesnažil svrhnout ďábelskou teokracii, on se pokoušel jí nastolit. Fawkes bojoval za Španělsko a katolickou církev. Jeho cílem bylo ukončit mírně rovnostářskou Protestantskou revoluci v Anglii znovunastolením katolické dominance. Kdyby jeho útok uspěl, Británie by mnohem méně vypadala jako anarchistická komunita a byla by spíše fašistickým policejním státem, před kterým varoval Alan Moore.
#3. Obrácený kříž
Nepochopili to: satanisté, metalové skupiny
Moderní satanismus je něco mezi rádoby náboženstvím a nedospělou fraškou, podobně jako církev Létajícího Špagetového Monstra, ovšem s mnohem větším množstvím řetězů, barvy na vlasy a sebepoškozování. Obecně zamýšleno jako obrovský prostředník křesťanství, satanisté se úmyslně zdobí symboly, o kterých si myslí, že budou inspirovat různé lidi, aby jim ukázali záda.
Jeden z nejznámějších satanistických symbolů je obrácený kříž, důvody jsou dostatečně zřejmé. S výjimkou pentagramu s kozí hlavou uvnitř, je obrácený kříž nejznámější symbol značící vzdor vůči křesťanství. A je určitě nejjednodušší k vytetování na tvář.
Kdyby tihle satanisté dávali pozor v nedělní škole, nejspíše by věděli, že obrácený kříž je ve skutečnosti osobní značkou svatého Petra, prvního papeže a jednou z nejuctívanějších postav katolických tradic. Když byl svatý Petr mučen křižováním, požadoval, aby ho ukřižovali hlavou dolů, protože se necítil hoden zemřít stejně jako Ježíš. Ve výsledku mnoho zapřisáhlých křesťanů považuje za přijatelnější pověsit si kolem krku obrácený kříž, spíše než ten normální.
Tím, že satanisté nosí obrácený kříž tak vlastně bezděčně prokazují pokoru před Kristem. To dává asi takový smysl jako neonacisté, kteří sympatizují s Židy odmítáním vepřového.
#2. Che Guevara
Nepochopili to: „Levičáci“ a socialisté
Vyrazte do jakéhokoliv kampusu vysoké školy a mezi studenty narazíte na spoustu triček s Che Guevarou, obzvlášť na katedře sociálních studií. Zeptáte-li se na Che Guevaru, dozvíte se, že to byl hrdina boje proti imperialismu. Když se však zeptáte na období jeho působení v Kongu, nejspíš dosáhnete akorát udiveného pohledu.
Zatímco Motocyklové deníky a jiné popkulturní reprezentace pokrývají počátky jeho života a Kubánskou revoluci, nebylo tak před rokem 2001, kdy Kuba konečně uvolnila k publikaci Africký sen, Che Guevarův deník o jeho nevydařeném pokusu vyvézt Kubánský styl revoluce ven z Latinské Ameriky. Che Guevarovo Konžské dobrodružství, které sám nazval naprostou katastrofou, bylo tragickým výsledkem jeho pokusů dostat Kubu tam, kde nebyla.
Che Guevara se dostal do Konga po zavraždění tamního nezávislého vůdce, Patrice Lumumba. Chtěl využít politickou tragédii jako impulz pro zahájení revoluce lidu. Lidmi jsou myšleni „Che Guevarovi lidé“, ačkoli navzdory faktu, že zdejší revolucionáři na něj shlíželi jako na „bělocha“ a odmítali se podřídit jeho rozkazům, trval Che ve vedení tohoto projektu spolu s hrstkou svých kubánských žoldáků. Protože nevěřil, že se lidé v Kongu dokážou naučit používat zbraně, mnoho učenců by ho považovalo za příkladného rasistu.
#1. Alamo
Nepochopili to: Texasané, smolaři
Alamo bylo posledním místem vzdoru několika vlivných Američanů, jako Davida Crocketta a Jima Bowieho, proti mexickým pěšákům. Ačkoli to byla ztráta pro Texas, inspirovala revoluci, která nakonec vedla ke svobodě.
Jak tvrdí web Alama: „Lidé po celém světě vzpomínají na Alamo jako na místo hrdinského vzdoru proti nemyslitelné přesile – místo kde lidé položili obrovskou oběť na oltář svobody.“ A jaká to byla svoboda! Pro všechny kromě přibližně 5000 otroků, kteří nyní mohli být legálně prohlášeni za osobní majetek.
Lidé, kteří říkají „Vzpomeňte na Alamo!“ klidně zanedbávají fakt, že významným faktorem v Texaské revoluci byla snaha zbabělého Mexika postavit otroctví mimo zákon. A to moc dobře nešlo s americkou populací vlastnící otroky, která je potřebovala pro sběr bavlny, zatímco seděla na verandě a popíjela margaritu z půlky kokosu.
Sakra, když už chcete hrdinský symbol vzdoru proti obrovské přesile co třeba útok Johna Browna na Harpers Ferry?
John Brown byl radikální militantní abilionista, který zahájil opravdový boj za svobodu roku 1859. Spolu s 20 kumpány, včetně několika osvobozených otroků, napadl federální zbrojnici v Harpers Ferry. Doufal, že se zásobu zbraní a munice se mu podaří vést úspěšnou vzpouru. Přestože 3.5 metru vysoký a z bronzu, Brownova mise selhala a později byl popraven pro zradu, stal se tak symbolem odporu proti otroctví.
Žádné komentáře:
Okomentovat