#6. Oddálení mnohem horší doby ledové
Obecně vzato se lidem daří mnohem lépe ve vysokých teplotách než při nízkých. Mnohem větší počet lidí žije blízko rovníku než na mrazivých pólech. Takže je logické, že globální oteplování nebude mít tak hrozné následky jako případná doba ledová. Obzvlášť s přihlédnutím k tomu, že jsme ještě neobjevili plodiny, které by rostly pod půl metru silnou vrstvou ledu.
Nová doba ledová není sci-fi. Zatím jsou známy čtyři chladná období, která způsobila mírná změna oběžné dráhy Země kolem Slunce. Tato změna se odehrává pravidelně. Globální oteplování ovšem pravidelné není. V současné době by se planeta měla ochlazovat, ovšem díky všem těm statečným duším, které se odmítly vzdát Hummerů, koktejlů připravovaných pomocí dieselových mixérů a pravidelných cest vznášedly pro poštu se to neděje. Nemusí to být tak špatné zprávy, pokud oteplování oddálí drtivé účinky příští doby ledové, jak si myslí někteří experti.
Na druhou stranu...
Samozřejmě, někteří to mohou považovat za remízu, vyměnit život v době ledové za život v rozpálené poušti, kde budeme všichni nuceni nosit obleky, které budou recyklovat moč, a do dolů na Koření budeme dojíždět na písečných červech. Jinými slovy, Země nemá žádný termostat, kterým bychom mohli upravit teplotu o pár stupňů, abychom se cítili pohodlně. To co lidstvo potřebuje, jsou tak malé změny jak jen je možné, a potom můžeme připravit situaci, kdy strávíme několik dalších století přizpůsobováním se teplejšímu světu a snižováním emisí skleníkových plynů, aby nás potom z fleku sejmula případná doba ledová.
#5. Teplejší zimy znamenají méně úmrtí
Pokusíme se to brát bezstarostně, takže asi takhle: Každou zimu, přibližně 10000 jedinců, zapomene zapnout babičce termostat a pak někdy kolem Vánoc rodinka najde pod vánočním stromkem babičkouch.
OK, tohle bylo mnohem víc šokující, než kdybychom to řekli přímo: zima zabíjí lidi. Ne jenom od umrznutí, teplejší zimy zachrání lidi od JAKÉKOLIV smrti. Studie ukázaly, že zima způsobuje veškeré druhy úmrtí, od infarktu přes komplexní poruchy trávícího systému až po infekční nemoci, všechny tyto se objevují za chladných zimních dní. Například počet respiračních chorob vyskočí na 149% za studených zim. Úmrtí na selhání trávícího systému se vyšvihne až na 113%. Dokonce i úmrtí zapříčiněná parazity se šplhají až na 112% navzdory faktu, že parasité si libují ve vedrech. A samozřejmě vyšší teploty znamenají nižší počet dopravních nehod.
Nízké teploty zvyšují pravděpodobnost téměř každé příčiny úmrtí, na kterou si vzpomenete. A teď ta podivná část: Nikdo neví proč. Podle jedné teorie je to tím, že nízké teploty znamenají výraznou zátěž pro téměř každý systém v těle a samozřejmě fakt, že lidé se zdržují uvnitř, umožňuje jednodušší šíření nemocí. Každým pádem, lidé snášejí chlad velmi špatně a teplejší zimy by pomohly.
Na druhou stranu...
Výše uvedené studie byly provedeny ve Spojených státech a podle všeho neplatí stejně ve všech oblastech obdobného klimatu. Zatímco lidé v rovníkových oblastech budou citelně trpět kvůli klimatickým změnám, od pobřežních záplav přes sucha v již nyní hladovějících zemích až po malárii. My ostatní ušetříme spoustu peněz za palčáky.
#4. Můžeme pěstovat větší množství potravin
Pokud jste farmář v Evropě či Americe, popřípadě mezinárodní konglomerát, který vlastní všechny farmy, globální oteplování je vaším přítelem. S rostoucí teplotou, dříve neúrodné oblasti, například tundry, se stanou plodnými. Navíc zvýšená teplota prodlouží dobu kdy je možno pěstovat plodiny a výnosy budou vyšší díky menšímu počtu mrazů, které ničí úrodu.
Také si uvědomte, že rostliny spotřebovávají CO2. Nadbytečný CO2 urychlí fotosyntézu rostlin a navíc nebudou rostliny potřebovat takové množství vody. Nové druhy rostlin nebudou znamenat pouze větší množství potravin, ale také levnější a jednodušší cestu k biopalivům, která zatím víc uškodila než, pomohla.
Na druhou stranu...
Klimatické změny také ovlivní srážkové cykly, což může vyústit v proměnu zemědělské půdy ve vyprahlou poušť. Kdo ví. Možná se budeme po kolena brodit v kukuřici. Možná budeme hladovět. Nechme se překvapit! To je právě to, když se jedná o zásoby potravin, nejistota je špatná věc. Většina lidí by raději jedla v restauraci, kde dostane obyčejný steak, než tam kde dostane luxusní steak nebo kravinec, podle toho jakou má šéfkuchař zrovna náladu.
#3. Levnější zboží z dovozu
Už od dob kdy si lidé uvědomili, že nejlepší způsob jak vydělávat peníze je nacpat loď zbožím a odvézt ho tam kde je ještě cennější, čelí jednomu zásadnímu problému. Lodní trasa mezi dvěma největšími trhy, Evropou a Asií, je opravdu na dvě věci...
Strávili jsme doslova staletí pokusy proplouváním kolem Kanady Severozápadní Cestou, i přesto, že expedice za expedicí skončili zamrzlé v 6 metrů silné vrstvě ledu. Dokonce i poté co jsme postavili Panamský a Suezský průplav, by bylo velkým přínosem, kdyby se Severozápadní cesta otevřela. A globální oteplování nám to umožní, protože led tam roztává (alespoň po čas roku). Kdyby se tak stalo, cesta z Evropy do Asie by se zkrátila na polovinu a zboží by se tak přepravilo rychleji a levněji.
Na druhou stranu...
Nacházejí se tam obrovské zásoby ropy, které čekají na to, aby byly využity. To zní skvěle, dokud si neuvědomíte, že to byla ropa, co nás dostalo do téhle situace. Určitě jste slyšeli o té hrozné katastrofě v Mexickém zálivu. Vrtání tam nahoře by bylo za pomoci stejných plošin, jako je ta, která vybuchla. Jediný rozdíl je v tom, že nikdo netuší jak vyčistit podobnou ropnou skvrnu, kdyby se objevila v Arktidě.
#2. Mohl by se snížit počet hurikánů
Bylo to v době po hurikánu Katrina, když začali všichni mluvit o tom, že globální oteplování nám přinášejí více hurikánů. Myšlenka je taková, že hurikány jsou důsledkem tepelné energie uvolněné z oceánu, takže teplejší oceány rovná se více hurikánů. Vypadá to logicky.
Avšak nedávné studie naznačují něco jiného, několik oceánologů tvrdí, že Spojené státy zasáhlo méně hurikánů v době, kdy jsme si všimli oteplování oceánu. Dokonce si myslí, že ví proč. Podle všeho vyšší teplota způsobuje vertikální proudění, které roztrhá bouře dříve, než mohou dorazit na Floridu. Všichni by se měli globálnímu oteplování sakra omluvit!
Na druhou stranu
Hurikánů sice bude méně, ale budou o to silnější. Je to něco jako přirozený výběr hurikánů - přežije jen nejsilnější. Předpokládá se, že síla bouří se zvýší asi o 11%. To vypadá jako nic, do té doby, než si uvědomíte, že se to rovná 60% nárůstu škod. Je to zřejmě proto, že těch 11% jsou ty, které umožní bouři překročit hranici, kterou váš dům vydrží.
#1. Může zachránit deštné pralesy
Všichni se obávají o budoucnost deštných pralesů, protože je těžíme jako utržení ze řetězu. Navíc globální oteplování, mění srážkové cykly což způsobuje, že srážek v rovníkových oblastech ubývá, vědci se dlouho obávali, že sušší pralesy rychle vymřou. Ale vypadá to, že prales se o sebe dokáže postarat sám.
Vyšší teploty a vyšší obsah dusíku v kyselých deštích ve skutečnosti prospívají vegetaci v pralese. A co je ještě podivnější, deštným pralesům se daří lépe bez deště. Podle jedné teorie to je tím, že méně srážek znamená více slunce a vypadá to, že co stromy ztrácejí na vodě, získávají na světle.
Teď si můžete myslet, "Nedostatek vody nezní moc dobře pro rostliny.". Vzpomínáte si, co jsme říkali o fotosyntéze ve spojení s vyššími teplotami? Ve skutečnosti, pralesní flóra prospívá velmi dobře v sušších obdobích. A pořád se tomu říká deštný prales...
Na druhou stranu...
Je tu docela velká šance, že pralesy vytěžíme rychleji, než začnou profitovat. Lidstvo už vytěžilo přibližně 20% deštných pralesů, aby udělalo místo pro pastvu krav, které měníme na hamburgry u McDonalda a každý měsíc vytěžíme přibližně dalších 1000 čtverečních kilometrů pralesa. Takže globální oteplování může pomoci pralesům k obnově, ale lidstvo to bere jako výzvu.
Žádné komentáře:
Okomentovat